Co je to baňkování?

Baňkování (vakuoterapie) je jedinečná účinná masážní a léčebná technika, při které dochází k velmi intenzivnímu prokrvení masírované části. Prostřednictvím baněk lze zmírnit či odstranit celulitidu, bolesti zad a kloubů, osvědčily se i při léčbě migrény, cukrovky, vysokého krevního tlaku, zažívacích problémů, dny, potížích se žlučníkem a bolestí provázejících menstruační cyklus atd.

 

Princip baňkování

Na povrch kůže (v oblasti zad, podbřišku, lokte, kyčelního kloubu, kolen, chodidel nebo kotníku) se přikládají speciální baňky určené k baňkování, ve kterých je po přiložení vytvořen podtlak (vakuum). Poté je kůže a povrchová vrstva svalů vtažena dovnitř a držena v baňce. Silným podtlakem baněk na jednom místě vznikají krevní podlitiny, které se vstřebávají po několika dnech. Při klasickém baňkování se používají skleněné baňky a k vytvoření podtlaku slouží zažehnutý lihový tampón upevněný do pinzety nebo peánu, který se před lokální aplikací na chvíli vloží do baňky.

 

Výše uvedený princip je pro tzv. „suché baňkování“. Existuje také tzv. „krvavé baňkování“. Předem se pokožka nařízne nebo několikrát napíchne jehlou, takže baňky nasávají krev. Při masážním (pohyblivém) baňkování se pracuje pouze s jednou baňkou, která je mírně přisáta na pokožku těla a masíruje se s ní ve směru toku lymfy. Při této masáži dochází k detoxikaci organismu, prokrvení řady tkání a maximální relaxaci. Zvláště pak ženy ocení odstranění celulitidy touto metodou v oblasti stehen, hýždí, paží nebo břicha.

 

Baňkování a jeho účinky na naše tělo

Při baňkování dochází k intenzivnímu prokrvení a k okysličení míst, kde byly baňky přiloženy (mechanický účinek). Následně se odplavují škodliviny (detoxikační účinek) a zlepšuje se látková výměna v okolí masírovaného místa.

 

Historie baňkování

Zmínky o baňkování najdeme v knize psané na hedvábí nalezené v hrobce dynastie Chan. Egypťané prováděli systematické léčení baňkami, což dokazuje Eberův papyrus pocházející přibližně 1550 let př. n. l., ve kterém se popisuje krvácení vyvolané přiložením baňky. Řekové převzali toto starodávné umění od Egypťanů prostřednictvím Cecropů, kteří se se svými druhy vystěhovali z Egypta, založili v Řecku kolonii a vybudovali město Atény. I když je doloženo, že baňkování bylo používáno v jiných civilizovaných zemích starověku, a dokonce i barbarské kmeny znaly baňkování, skutečný původ baňkování je zahalen tajemstvím. Nejsou k dispozici záznamy ani podklady, které by pomohly odkrýt nejdůležitější stopy.